Instalace Petra Písaříka představuje dynamickou a rytmicky členěnou intervenci umělce do galerijního prostoru. Několik větších i menších obrazů, dva objekty a řada volných architektonických prvků, včetně úzkého zrcadla, zde k nerozlišení splývají do improvizované realizace projektu.
V čase utopických idejí avantgardy 20. století nesla tato díla vznešený název Gesamtkunstwerk, ve 30. letech se jim říkalo podle prostorových konstrukcí Kurta Schwitterse Merzbau.
Přestože jde ve Via Artu o vzorek z umělcova díla, divák pozná, že všechny části této instalace propojuje kontinuita invence zhuštěná do „tekuté“ abstraktní a synkretické formy, jejíž plastický a výrazně nasvícený povrch stmeluje vizuální podněty technických i organických struktur a procesů.
Jediné stabilní komponenty této důmyslné instalace tvoří exkluzivní invence, suchý humor, ironie a nenápadný šarm. Je možné, že diváci na etudě Petra Písaříka ocení i to, že hravý přístup k tak efemérnímu dílu zakládá na precizní kvalitě malby i na síle vizuální myšlenky.
Věra Jirousová
Petr Písařík: Doremiredosilasol (Via Art, Praha)
